Benefity přes zaměstnavatele: Jak jednat s HR o dotaci na psychoterapii

Benefity přes zaměstnavatele: Jak jednat s HR o dotaci na psychoterapii pro, 12 2025

Stále více lidí v Česku trpí úzkostí, vyhořením nebo depresemi - a přesto se psychoterapie stále považuje za něco, co si člověk musí zaplatit sám. Ale co kdyby to nemuselo být tak? Víte, že 91 % Čechů si myslí, že zaměstnavatel by měl o jejich duševní zdraví starat? A že firmy, které to dělají, mají o 15 % lépe udržované zaměstnance a o 22 % nižší nemocnost? To není teorie. To je realita, kterou už několik desítek firem vyzkoušelo. A vy můžete být ten, kdo to změní i ve své společnosti.

Proč HR odmítá dotaci na psychoterapii?

Nejčastější námitka, kterou slyšíte od HR, je: „To je příliš drahé.“ Ale když se podíváte na čísla, je to přesně opak. Průměrný zaměstnanec v Česku chybí na nemocné o 7,2 dne ročně. Pokud si představíte firmu s 100 zaměstnanci, znamená to 720 ztracených pracovních dní - což je přes 3 měsíce práce. A to jen kvůli stresu, úzkosti nebo vyhoření. Pokud byste jednomu zaměstnanci zaplatili za rok 3 000 Kč za terapii, bylo by to 300 000 Kč na celou firmu. Ale zároveň byste ušetřili tisíce tisíců na náhradních pracovnících, přesčasech a ztracené produktivitě.

HR neodmítá psychoterapii proto, že ji nechce - odmítá ji proto, že neví, jak to vysvětlit výkonnostnímu řízení. A to je váš šance. Připravte si jednoduchý případ: „Firma X zavedla terapii. Po roce se nemocnost snížila o 22 %. Zůstalo o 15 % více zaměstnanců. Ztráta produktivity klesla o 30 %. Náklady na terapii: 3 000 Kč na člověka. Návratnost: 6 měsíců.“ To není náklad. To je investice.

Co se změnilo od 1. ledna 2025?

Od začátku roku 2025 se změnil daňový limit na zdravotní benefity - teď může zaměstnavatel zaplatit až 46 557 Kč ročně na zdravotní služby bez daně. Ale tady je háček: psychoterapie nejde do této kategorie. Nejsou to zdravotnické služby podle zákona, i když je to léčba. To znamená, že pokud firma chce zaplatit za vaši terapii, musí to udělat jako nadstandardní benefit - a to znamená, že si to musíte vypočítat s daňovým úřadem. Ale to neznamená, že to není možné. Znamená to, že musíte být chytřejší.

Nejlepší řešení? Vyberte poskytovatele, který nabízí komplexní programy. Například Quadratum nebo Hedepy. Ty nejsou jen terapie. Nabízejí i koučink, právní poradenství, finanční radu, psychologickou podporu - a všechno to spadá pod daňově výhodné benefity. Takže když řeknete HR: „Můžeme zavést program, který zahrnuje terapii jako součást širší podpory duševního zdraví?“, pak se to stává legální a přijatelné. Psychoterapie je tam - ale jako součást něčeho většího.

Kdo ti pomůže - a jak to funguje?

Největší poskytovatelé v Česku jsou Quadratum, Hedepy, CPMPK a Terapeutické centrum Praha. Každý z nich má jiný přístup:

  • Quadratum: Anonymní telefonní linka, 4-6 sezení ročně, všechny téma - od stresu na práci až po rozvod. Výhoda: anonymita. Nevýhoda: omezený počet sezení.
  • Hedepy: Online terapie přes videohovory, 8-12 sezení ročně, přístup k terapeutům s licencí. Výhoda: hloubka, flexibilita. Nevýhoda: potřebujete internet a klidné místo.
  • CPMPK: Komplexní roční programy - fyzická i duševní péče, včetně meditačních workshopů a firemních dnů zdraví. Výhoda: integrace do kultury firmy. Nevýhoda: vyžaduje více administrativy.

Podle dat z roku 2024 přešlo 147 % více firem na online terapii oproti roku 2022. Lidé si chtějí terapii vybrat ve vlastním čase, v pohodlí domova. A to je přesně to, co HR chce - nízké náklady, vysoká využitelnost, minimální administrativa.

Tři kolegové spolu v break roomu diskutují o podpoře duševního zdraví, symbolizované kreslenými karetami.

Co říct HR, aby to přijala?

Nemluvte o „právu na terapii“. Mluvte o „zvýšení produktivity“. Neříkejte „potřebuji pomoct“. Řekněte: „Chci, abych byl schopen pracovat lépe.“

Připravte si tři věci:

  1. Čísla: „V Česku chybí zaměstnanec průměrně 7,2 dne ročně kvůli duševnímu zdraví. Pokud bychom snížili to o 20 %, ušetříme 1,4 dne na člověka. To je 140 dní na 100 zaměstnancích.“
  2. Příklad: „Firma ABC v Brně zavedla terapii přes Hedepy. Po 8 měsících se počet odchodů snížil o 18 %. Zaměstnanci říkají, že se cítí více ceněni.“
  3. Řešení: „Nemusíme platit za 20 lidí najednou. Začněme s 5-10 lidmi. Pokud to bude fungovat, rozšíříme.“

HR se bojí dvou věcí: nákladů a rizika. Vy je uklidněte. Nabídněte anonymní řešení. Řekněte: „Nikdo neví, že jsem šel na terapii.“ Řekněte: „Toto neznamená, že jsem „blázen“. Znamená to, že chci být lepší zaměstnanec.“

Co když HR řekne „ne“?

Pokud vám řeknou ne - nevzdávejte to. Zeptejte se: „Co bychom potřebovali, abychom to mohli zavést?“

Možná potřebují:

  • Studii případu z jiné firmy (najděte ji na webu Hedepy nebo Quadratum)
  • Podpis 10-15 zaměstnanců, kteří by to chtěli
  • Navržený plán na 6 měsíců s náklady a očekávanými výsledky

Na LinkedInu už byl napsán článek od manažerky z IT společnosti, která řekla: „Po zavedení terapie jako benefitu se naše firma změnila. Lidé se více otevírají, více spolupracují, méně se kříží.“ To není náhoda. To je kultura.

Největší chyba, kterou lidé dělají: čekají, až firma začne sama. Ale většina firem čeká na to, až někdo přijde s plánem. Vy jste ten, kdo to může udělat.

Strom rostoucí z budovy symbolizuje integrovanou podporu duševního zdraví v práci.

Je to jen marketing? Nebo skutečná podpora?

68 % lidí v anketě na Zaměstnanci.cz řeklo, že firemní benefity jsou jen marketing. A má pravdu - pokud je to jen logo na stránce a nic víc. Ale pokud je to skutečná podpora - s kvalitními terapeuty, dostatečným počtem sezení a důvěrou - tak to mění životy.

Na Redditu uživatel „HR_anonym“ napsal: „Máme 4 sezení ročně. Stačí na první kontakt, ale ne na hloubku.“ To je problém. Ale to neznamená, že celý systém selhal. Znamená to, že potřebujete víc. A to můžete požádat.

Nejlepší benefity nejsou ty nejdražší. Jsou ty, které jsou praktické. Které se neztrácí v papírech. Které nevyžadují, abyste se museli omlouvat, že jste „příliš citliví“.

Co se bude dít v příštích letech?

Do roku 2026 plánuje 65 % českých firem zavést psychoterapii jako benefit. Gartner předpovídá, že do roku 2025 bude 45 % firem s více než 50 zaměstnanci nabízet terapii. To znamená, že za pár let to bude standard - jako kancelářský stůl nebo káva v kuchyni.

Ministerstvo financí připravuje změnu zákona, která by psychoterapii zahrnula do daňově výhodných benefitů. Ale to se může stát až v roce 2026. Mezitím můžete začít teď. A když se to změní, budete už mít všechno připravené.

Doc. PhDr. Lenka Šťastná z Univerzity Karlovy říká: „Do roku 2030 bude terapie jako benefit standardem pro 70 % velkých a středních firem.“ To není předpověď. To je trend. A vy můžete být na jeho začátku.

Co teď?

Nechte si toto:

  1. Zjistěte, zda vaše firma už nějaký program nabízí - a jaký.
  2. Sežeňte si data: kolik lidí chybí, kolik se odchází, kolik stojí přesčas.
  3. Vyberte jednoho poskytovatele (Hedepy nebo Quadratum jsou nejlepší pro začátek).
  4. Napište 1-2 strany - co to je, kolik to stojí, jak to pomůže.
  5. Sežeňte 5-10 kolegů, kteří to podpoří.
  6. Požádejte HR o schůzku - a přijďte s řešením, ne jen s žádostí.

Psychoterapie není luxus. Je to základní podpora, která umožňuje lidem fungovat. A když firma investuje do toho, že její zaměstnanci mohou být zdraví - nejen tělesně, ale i duševně - tak se stává nejen lepší firmou. Stává se lidmi, kterým záleží.

Nečekáte, až někdo začne. Vy to začnete.

Může zaměstnavatel platit za psychoterapii bez daně?

Ne, psychoterapie sama o sobě není od 1. ledna 2025 daňově výhodná podle novely zákona o daních z příjmů. Ale pokud je součástí komplexního programu, který zahrnuje koučink, právní poradenství nebo fyzickou péči, může být započítána do daňově výhodného limitu až 46 557 Kč ročně. Firma tedy může zaplatit za terapii, ale musí ji zapojit do širšího benefitového balíčku.

Kolik stojí terapie pro firmu?

Průměrné náklady na zaměstnance se pohybují mezi 2 500 a 4 000 Kč ročně. To zahrnuje 4-12 sezení podle poskytovatele. Například Hedepy nabízí 8 sezení za cenu kolem 3 200 Kč na člověka ročně. To je méně než jedna nemocenská dne na zaměstnance.

Je anonymita v terapii skutečná?

Ano, u poskytovatelů jako Quadratum nebo Hedepy je anonymita zajištěna. Zaměstnanec se přihlašuje pod kódem, terapeut neví jeho jméno, a firma dostává pouze agregovaná data - například „12 zaměstnanců využilo službu, průměrně 5 sezení“. Žádné konkrétní jména nejsou předávány.

Je 4 sezení ročně dostatečné?

Pro začátek ano. První sezení slouží k diagnostice a vytvoření plánu. Většina lidí potřebuje jen 4-6 sezení, aby se vypořádala s akutním stresem nebo vyhořením. Hlubší práce - například s traumatem nebo dlouhodobou depresí - vyžaduje více. Ale pokud firma umožní první krok, lidé si často najdou další řešení sami - nebo se vrátí k firmě s žádostí o rozšíření.

Co když se HR bojí, že to bude zneužívat?

Zneužívání je velmi vzácné. Podle dat Hedepy 91,7 % zaměstnanců, kteří mají přístup k terapii, ji používá jen jednou nebo dvakrát ročně. Lidé nechtějí jít na terapii jen tak - je to osobní a často stresující krok. Pokud se objeví případ zneužití, může firma omezit počet sezení nebo požadovat schválení od terapeuta - ale to je výjimka, ne pravidlo.

Může být psychoterapie zahrnuta do zdravotního pojištění?

Ne. Veřejné zdravotní pojištění v Česku nekryje psychoterapii, pokud není součástí léčby psychiatrického onemocnění a je předepsána lékařem. I pak je pokryta jen částečně a s dlouhou čekací dobou. Zaměstnanecký benefit je jediný způsob, jak dostat rychlý a kvalitní přístup k psychoterapii bez dlouhých čekání.