Technologie v adiktologii: Aplikace a deníky k podpoře terapie

Technologie už nejsou jen součástí našich telefonů. Staly se nástroji, které mohou pomoci lidem překonat závislost. V České republice se o tom hovoří, ale praktické řešení je stále na začátku. Zatímco v USA nebo Německu lidé používají aplikace jako Recovery Path nebo Quit Genius k sledování abstinenčních dní, v Česku to tak není. Neexistují oficiálně doporučené aplikace, které by lékaři předepisovali jako součást terapie. A přesto - mnozí pacienti už tyto nástroje používají. Sami. Bez doporučení. A často bez vědomí, že by to mohlo být užitečné.

Proč technologie v adiktologii v Česku zatím nejsou běžné?

Adiktologická péče v Česku stojí na komplexním bio-psycho-socio-spirituálním modelu. To znamená, že terapeut nevidí klienta jen jako někoho, kdo pije nebo užívá drogy. Vidí ho jako člověka s rodinou, prací, traumatem, duchovními otázkami a sociálními vazbami. Tento přístup je silný. Ale také pomalý. A technologie? Ty jsou rychlé. Automatické. Neosobní. A to je přesně ten důvod, proč se do českých doporučených postupů ještě nezapojily.

Podle aktualizovaných klinických postupů z roku 2025 je terapie závislosti založena na osobním setkání, na důvěře, na rozprávění se. A to je dobré. Ale co když klient přijde z práce v 22 hodin, unavený, s bolestí hlavy a chce jen něco, co ho uklidní? Kdo mu bude v tu chvíli odpovídat? Terapeut? Ne, ten má odpočinek. Ale aplikace? Ta ano. Ta může poslat zprávu: „Dnes jsi nevypil. To je pět dní za sebou. Víš, že to jde.“

Naše systémy se bojí automatizace. Obávají se, že lidé přestanou chodit na terapii. Ale realita je jiná. Mnozí pacienti přestanou chodit, protože nemají čas, peníze nebo podporu. A aplikace? Ta je k dispozici 24 hodin denně. Bez očekávání. Bez soudů.

Co se děje v zahraničí?

V USA se aplikace pro abstinenční deníky staly běžnou součástí léčby. Quit Genius, na příklad, využívá kognitivně-behaviorální terapii v podobě denních úkolů. Uživatel si zaznamenává, kdy cítí touhu, co ho napadlo, jak se cítil. Aplikace mu pak navrhuje strategie: „Zavolej někomu.“ „Půjdeš na procházku.“ „Vypni telefon na 10 minut.“

Sober Grid je sociální síť pro lidi v abstinenčním procesu. Tam můžeš napsat: „Dnes jsem se cítil, že to nevydržím.“ A během pěti minut ti odpoví někdo, kdo to už prošel. A nejen ti odpoví - přečte ti i to, co napsal jiný muž z Minnesoty, který včera prošel stejným pocitem.

V Německu se používají digitální deníky, které jsou připojené k lékařským systémům. Terapeut vidí, kdy pacient zaznamenal touhu, kdy se vracel k alkoholu, kdy se cítil klidně. A pak to využije při schůzce. Ne jako soudce, ale jako spolupracovník.

V Česku to všechno chybí. Neexistuje žádná aplikace, která by byla vytvořena s podporou českých adiktologů. Žádná, která by měla české příklady, české výrazy, české kontexty. A to je problém.

Co by měl obsahovat český digitální deník?

Představ si aplikaci, která by byla vytvořená pro českého pacienta. Ne pro amerického. Ne pro německého. Pro nás.

• Deník touhy: Každý den se zeptá: „Cítil jsi dnes touhu?“ Pokud ano - jaká byla? Co tě k tomu vedlo? Kdo byl poblíž? Co jsi dělal hned předtím? A jak jsi se cítil po tom, co jsi odolal?
• Události dne: Zaznamenáváš, co se stalo: „Zaměstnání mě vydalo.“ „Děti se snažily o něco.“ „Někdo mi řekl, že jsem se změnil.“
• Podpora: Když se cítíš špatně, můžeš kliknout na tlačítko „Potřebuji pomoci“. Aplikace ti nabídne: „Zavolej terapeutovi.“ „Přečti si zprávu od Marka, který přežil 2 roky abstinenčního života.“ „Pusti si nahrávku, kterou ti poslal tvůj skupinový terapeut.“
• Statistiky: Neříká ti jen: „Jsi 30 dní čistý.“ Říká ti: „Většinou touha přichází večer, když jsi sám. A když jsi měl náladu, tak jsi většinou píval. Co se stalo, když jsi místo toho šel na procházku?“

Tato aplikace by neměla být jen nástroj. Měla by být společník. Bez soudů. Bez tlaku. Bez „musíš to zvládnout“. Jen: „Tady jsem. Co chceš dělat dnes?“

Proč se to v Česku nevyvíjí?

Je to otázka financí. Je to otázka strachu. Je to otázka kultury.

Adiktologické služby v Česku jsou financovány z veřejných prostředků. A ty prostředky jdou na terapeuty, na léky, na stacionáře. Na aplikace? Ne. Nikdo nevidí digitální nástroj jako „výkon“ podle zákonů o zdravotní péči. A tak se nevyvíjí.

Adiktologové se bojí, že pokud začnou doporučovat aplikace, lidé přestanou chodit na terapii. Ale co když se stane opak? Co když aplikace pomůže lidem zůstat v terapii? Když jim pomůže lépe připravit otázky pro terapeuta? Když jim pomůže pamatovat si, co se stalo v týdnu, když už nevědí, co říct?

Je to také otázka důvěry. Lidé v Česku nevěří technologiím v zdravotnictví. Věří lidem. A to je správné. Ale lidé nejsou k dispozici 24/7. A technologie ano.

Co můžeš dělat teď?

Nečekáš na to, až se to změní. Můžeš začít dnes.

• Používej aplikace zahraniční - Quit Genius, Sober Grid, I Am Sober. Jsou v angličtině, ale fungují. Zkus si je přeložit přes Google Translate.
• Vytvoř si vlastní deník v poznámkách na telefonu. Každý den napiš: „Co jsem cítil dnes? Co mi pomohlo? Co mě zpět táhlo?“
• Požádej svého terapeuta, aby ti pomohl vytvořit digitální nástroj pro tvou terapii. Neříkej: „Je tam nějaká aplikace?“ Řekni: „Mohl bych si vytvořit vlastní systém sledování?“
• Napiš na Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP. Řekni jim: „Potřebujeme český digitální deník pro adiktologii.“

Technologie nejsou odpovědí na všechno. Ale nejsou ani nepřítelem. Jsou nástrojem. A jako každý nástroj - můžeš ho použít špatně. Nebo můžeš ho použít tak, že ti pomůže žít.

Co se bude dít v budoucnosti?

V roce 2025 se připravují nové doporučené postupy v adiktologii. A podle informací z TAČR by měly obsahovat i standardy pro digitální nástroje. To je první krok. Ale ne poslední.

Nejde jen o to, aby někdo vytvořil aplikaci. Jde o to, aby ji lékaři začali používat. Aby ji zdravotní pojišťovny začaly hradit. Aby ji lidé začali považovat za normální součást léčby - stejně jako lék nebo psychoterapii.

Česká adiktologie má silný základ. Má lidí, kteří vědí, jak pomáhat. Teď potřebuje jen jednu věc: technologii, která by toto umění nezmenšovala, ale rozšiřovala. Aby se nejenom léčili lidé. Ale aby se léčila celá společnost.