Smíšená úzkostně‑depresivní porucha: Jak ji rozpoznat a zvládnout kombinaci úzkosti a deprese

Máte pocit, že se mezi úzkostí a depresí střídá neustálý kolotoč nálad, a už nevíte, kam se obrátit? Nejste v tom sami - smíšená úzkostně‑depresivní porucha (SUDP) postihuje až 9 % obyvatelstva a může vážně omezovat kvalitu života. V tomto článku zjistíte, jak porucha vypadá, co ji způsobuje, jak se diagnostikuje a především jaké kroky můžete podniknout, aby se vám podařilo získat zpět kontrolu nad svým duševním zdravím.

Co je smíšená úzkostně‑depresivní porucha?

Smíšená úzkostně‑depresivní porucha (SUDP) je psychiatrické onemocnění, při kterém se současně vyskytují úzkostné i depresivní příznaky, ani jedna skupina však nepřevyšuje druhou natolik, aby umožnila samostatnou diagnózu úzkostné nebo depresivní poruchy. Definice vychází z ICD‑10 (Světová zdravotnická organizace, 1992).

Typickým znakem SUDP je postupný rozvoj symptomů během týdnů až měsíců, což odlišuje tuto poruchu od akutních krizí.

Jaké příznaky očekávat?

Studie Mindwell z roku 2022 ukazují, že 92 % pacientů s SUDP zažívá kombinaci:

• střídání smutku a podrážděnosti,
• pocit beznaděje a apatii,
• neustálé napětí, strach z budoucnosti,
• poruchy spánku (nespavost nebo nadměrná ospalost),
• tělesné symptomy - bolesti hlavy, svalové napětí, zažívací potíže,
• problémy se soustředěním a ztrátu zájmu o dříve oblíbené aktivity.

Tyto příznaky často vedou k nízkému sebevědomí a pocitu bezmoci.

Proč se úzkost a deprese setkávají?

Podle prof. MUDr. Jana Prašeka (2003) vzniká úzkostní složka jako reakce na opakované stresové podněty. Chronický stres vyčerpává energetické rezervy těla, což následně spouští depresivní stav. Dr. Petra Nováková zdůrazňuje, že včasná diagnostika je klíčová - 78 % pacientů, kteří SUDP nedostanou rozpoznanou, během pěti let vyvine složitější formu psychické poruchy.

Diagnostika a statistika v České republice

Data České lékařské komory (2022) uvádějí, že SUDP se diagnostikuje u 7,3 % návštěvníků psychologických poradenských center, což je druhá nejčastější duševní porucha po jednorázové depresivní epizodě (12,1 %). Od roku 2018 do 2022 došlo k 18 % nárůstu případů, pravděpodobně díky lepší povědomosti a přesnějším diagnostickým nástrojům.

Celostní srovnání ukazuje, že v EU je prevalence SUDP v ČR (6,5 %) asi o 15 % vyšší než průměr EU (5,7 %).

Léčba: Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT)

Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) je první volbou podle WHO, AdiCare (2023) i výzkumu Praška et al. (2003). Metaanalýza z Psychiatric Quarterly (2021) ukazuje klinickou úspěšnost 62‑68 % - srovnatelnou s SSRI.

Typický průběh KBT zahrnuje 16‑20 sezení po 50 minutách, což v praxi představuje 4‑5 měsíců pravidelné terapie. V ČR je průměrná čekací doba na první sezení 3‑4 měsíce.

Doprovodné techniky - dechová cvičení, relaxace a Mindfulness (kognitivní relaxace) - podle studie AdiCare (2022) vedou ke zlepšení u 68 % pacientů.

Léčba: farmakoterapie - SSRI a další možnosti

SSRI antidepresiva (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) jsou nejčastěji předepisována. Studie v Journal of Affective Disorders (2020) uvádí úspěšnost 55‑62 %.

Mezi nejpoužívanější patří sertralin a escitalopram, cena 150‑350 Kč měsíčně po úhradě pojišťovnou. Tricyklická antidepresiva mají nižší účinnost (32‑38 %). Dlouhodobé užívání benzodiazepinů není vhodné - WHO varuje před závislostí.

U těžších případů se doporučuje kombinace SSRI nebo SNRI (serotonin‑noradrenalinový reuptake inhibitor) s KBT; úspěšnost 73‑78 % (klínické pokusy 2022).

Porovnání hlavních léčebných přístupů

Data ukazují, že kombinovaný přístup často přináší nejlepší výsledky, ale vyžaduje vyšší míru spolupráce mezi pacientem a terapeutem.

Nové výzkumné projekty a budoucí směřování

V Praze probíhá projekt AnxDepCare, který testuje virtuální realitu spojenou s KBT. Pilotní studie ukázala 78 % zlepšení u 45 účastníků (2023).

Olomoucký ústav molekulární a translační medicíny spolu se společností Genomac zkoumá genetické testy, které by měly předpovědět odezvu na konkrétní antidepresivum - cíl je zvýšit účinnost farmakoterapie na 75‑80 %.

Podle Dr. Lucie Vackové by výsledky měly být implementovány do praxe do konce roku 2025, což může změnit současnou standardní péči.

Co můžete udělat sami - praktické tipy

1. Věnujte pozornost pravidelnosti - Mindwell (2023) ukazuje, že pacienti s více než 85 % dodržení plánu mají 2,3‑krát lepší výsledky.
2. Zaveďte denní dechová cvičení (4‑5 minut) a krátké mindfulness meditace (10 minut).
3. Udržujte strukturovaný spánkový režim - choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu.
4. Omezte konzumaci kofeinu a alkoholu, které mohou úzkost zhoršovat.
5. Vedení deníku myšlenek pomáhá identifikovat negativní vzorce - to je základ KBT.
6. Neodkládejte kontrolu u odborníka - i když se pocit zlepší, profesionální posudek je nezbytný pro dlouhodobou stabilitu.

Všechna tato opatření lze kombinovat s terapeutickým plánem a pomoci tak snížit intenzitu jak úzkostných, tak depresivních epizod.

Kde hledat pomoc v ČR?

V Olomouci i v okolí najdete psychologické poradny, které spolupracují s pojišťovnami - průměrná úhrada 60 % nákladů na KBT (max. 600 Kč za sezení). Seznam některých zařízení:

• Psychologické centrum Olomouc - 8‑týdenní program KBT, čekací doba 3 měsíce.
• Státní zdravotní ústav - specializovaná klinika pro SUDP, možnost kombinace SSRI a psychoterapie.
• Soukromá praxe MUDr. Tomáše Kárníka - individuální přístup, možnost virtuální terapie.

Pojišťovny pokrývají až 12 sezení KBT ročně, po jejich vyčerpání lze požádat o prodloužení s lékařským dopisem.

Často kladené otázky

Neodkládejte první krok - ať už jde o telefon na první psychologickou poradnu nebo domluvení návštěvy u svého praktického lékaře. Znalost SUDP a aktivní přístup jsou klíčem k lepšímu duševnímu zdraví.