Psychoterapie není jen pro „blázny“: Kdo skutečně chodí na terapii a proč

Každý třetí Čech už někdy vyhledal odborníka na duševní zdraví. A přesto se stále slyší: „To jsou jen blázni, kdo chodí na terapii.“ To je úplně mimo. Psychoterapie není poslední nádech pro ty, co „nemají hlavu na místě“. Je to nástroj, který používají lidé, kteří chtějí lépe rozumět sobě, svým reakcím a vztahům. A to je vlastně každý, kdo se snaží žít lépe.

Nejčastější důvody, proč lidé chodí na terapii

Nejčastější důvod? Životní krize. Ne nutně nějaká katastrofa - spíš postupné vyčerpání. Práce, která už neváží, vztah, který se ztrácí, pocit, že jsi „příliš citlivý“ nebo „nemůžeš to vydržet“. Většina lidí, kteří přijdou na terapii, nemá diagnózu. Mají jen návštěvníkem v hlavě, který jim opakuje: „Mělo by to být lepší.“

Podle dat Národního registru zdravotních informací z roku 2024 je typický klient české psychoterapie žena ve věku 28-45 let s vysokoškolským vzděláním. Nejčastější problémy: pracovní stres, vztahové konflikty, pocit bezmoci nebo nízká sebeúcta. A největší překvapení? Většina z nich - 71 % - vystačí s deseti nebo méně sezeními. Terapie není vždy pětiletý proces. Často stačí pár setkání, abys získal jasnost, nástroje a odvahu.

Kdo je skutečně na terapii? Nejen ti, co „přehánějí“

Stigma je stále silné. Ale číslice mluví jasně. Podle průzkumu Kantar z roku 2022, který zahrnoval tisíce lidí, 78 % klientů označilo terapii za „velmi užitečnou“ nebo „spíše užitečnou“. Co je pro ně klíčové? Profesionální přístup terapeuta (92 %), bezpečný prostor, kde můžeš mluvit bez soudění (87 %) a praktické nástroje, které ti pomohou v běžném životě (79 %).

Na Facebookové skupině „Psychoterapie v ČR - zkušenosti“ s 12 500 členy se lidé sdílejí příběhy. Jeden muž po osmi sezeních zvládl překonat fobii z veřejného mluvení. Žena po terapii přestala být „příliš dobrá“ a naučila se říkat „ne“. Další přišla kvůli neustálému pocitu, že „všechno dělá špatně“ - a zjistila, že to vychází z dětského pocitu, že „musíš být dokonalý, jinak tě nebudou milovat“.

Terapie není jen pro ty, co „nemají všechno pod kontrolou“. Je pro ty, kteří chtějí mít víc kontroly - nad svými emocemi, reakcemi a volbami. To je dospělost. Ne bláznovství.

Co se děje v ČR? Dostupnost a ceny

V České republice je psychoterapie stále těžko dostupná. Zatímco v Německu je úhrada z pojištění zajištěna zákonem, u nás je to většinou samoplacená služba. Průměrná cena jednoho sezení se pohybuje mezi 800 a 1 500 Kč. V Praze se často najde termín do týdne. V Karlových Varech? Můžeš čekat měsíce.

Podle průzkumu České asociace pro psychoterapii z června 2025 potřebuje 68 % lidí 3 až 5 kontaktů s různými terapeuty, než najde někoho, s kým se „připojí“. Není to vina klienta. Je to systémový problém. Více než polovina lidí (52 %) se v první terapii necítí dobře - a to je normální. Ne každý terapeut je pro každého. To je jako u lékaře: ne každý lékař je pro každého pacienta.

A co se týče kvality? Vstupní podmínky jsou přísné. Každý certifikovaný terapeut má magisterský titul z psychologie nebo medicíny a dalších 4-5 let specializačního vzdělání. Od roku 2026 bude navíc vyžadováno minimálně 400 hodin teoretické přípravy a 200 hodin supervizované praxe. To je více než v mnoha evropských zemích.

Online terapie: Záchrana pro ty, kdo nemají čas nebo prostor

Online psychoterapie už není „náhrada“. Je to legitimní forma. Studie z let 2010-2024 ukazují, že účinnost online KBT nebo ACT (terapie přijetí a odhodlání) je 65-78 % oproti prezenční formě. U obsedantně-kompulzivní poruchy dosahuje online terapie až 75 % účinnosti - stejně jako klasická.

Pro některé je to jediná možnost. Pro matku, která nemůže opustit dítě. Pro muže, který se bojí, že ho někdo uvidí u terapeuta. Pro ty, kteří žijí v regionech, kde neexistuje žádný certifikovaný odborník. Online terapie je nejen pohodlná - je to otázka přístupnosti.

Proč to nejde všechno vyřešit s přáteli nebo knihou?

Spousta lidí se nejprve pokouší o pomoc od přátel, rodiny nebo si přečte knihu o sebevědomí. To je v pořádku. Ale když to nefunguje, není to známka slabosti. Je to známka, že problém je hlubší. Terapeut není přítel. Není rodič. Není autor knihy. Je to odborník, který má nástroje, aby ti pomohl vidět vzory, které si sám neuvědomuješ.

Uvažuj o tom takhle: když máš bolest v zádech, jdeš k fyzioterapeutovi. Když máš problém s úzkostí, proč bys neměl jít k odborníkovi na duševní zdraví? Obě jsou tělesné potíže. Jen jedna je vidět, druhá ne.

Co se mění? A co ještě chybí?

V roce 2025 Česká asociace pro psychoterapii předložila strategický dokument „Psychoterapie ve zdravotnictví“. Cíl? Vytvořit samostatný statut psychoterapeuta - nejen jako „psychologa, který dělá terapii“, ale jako samostatnou profesi, která má své místo ve zdravotnickém systému.

Proč to důležité? Protože teď jen kliničtí psychologové a lékaři mohou poskytovat úhradově zajištěnou terapii. To znamená, že tisíce kvalifikovaných terapeutů s magisterským titulem a pětiletým výcvikem nemohou být v systému. A to je zbytečná ztráta.

Podle Ministerstva zdravotnictví se poptávka po psychoterapii do roku 2030 zvýší o 40 %. Důvod? Stárnutí populace, zvýšené povědomí o duševním zdraví a stále větší tlak na pracovištích. Pokud se nic nezmění, budeme mít ještě větší nedostatek a ještě delší čekací doby.

Kam jít, když chceš začít?

Nechceš čekat měsíce? Nechceš platit 1 500 Kč za sezení? Začni tady:

• Registruj se na webu České asociace pro psychoterapii - máš přístup k více než 2 200 certifikovaným terapeutům. Můžeš filtrovat podle přístupu (KBT, systémová, psychodynamická), místa nebo jazyka.
• Použij bezplatnou poradenskou linku ČAP - 800 123 456. Poradí ti, kde hledat, jak se připravit, co očekávat.
• Proveď online test vhodnosti - ČAP má jednoduchý dotazník, který ti ukáže, jestli je terapie pro tebe aktuálně vhodná.
• Zkontroluj, jestli tvoje pojišťovna podporuje částečnou úhradu - VZP a ČPZP někdy hradí až 500 Kč za sezení, pokud terapeut splňuje podmínky (400+ hodin teorie).

Není potřeba mít „nějaký vážný problém“. Stačí, když se cítíš, že „něco není v pořádku“ - a nevíš, co to je. To je právě ten moment, kdy terapie může pomoci nejvíc.

Co ti terapie nedá? A co ano?

Terapie ti neřekne, co máš dělat. Neřekne ti, kdo je „vinný“ ve tvém vztahu. Nevyřeší tvůj pracovní konflikt za tebe. Nezruší tvé špatné minulosti.

Ale:

• Ukáže ti, proč děláš věci, které ti nejdou.
• Umožní ti zjistit, co opravdu chceš - ne to, co od tebe ostatní očekávají.
• Dá ti nástroje, jak se vyrovnat s emocemi, aniž bys je potlačoval.
• Pomůže ti přestat se sám obviňovat za všechno.
• Ukáže ti, že nejsi „jediný“, kdo se cítí takhle - a že to není „špatné“.

Terapie není zázrak. Je to práce. Ale ta práce se vyplatí. Více než 70 % lidí, kteří začnou, říká, že by to udělali znovu - i když to bylo těžké.