Online terapie a hranice: Jak udržet profesionalitu na dálku

Online terapie už není dočasný řešení pro pandemii. V Česku a celé Evropě se stala běžnou součástí psychologické péče. Ale když sesadíš na pohovku v obýváku a zapneš kameru, něco se změní. Nejen technika, ale i hranice. A ty jsou klíčové. Ne proto, že bychom měli být přísní, ale protože bez jasných hranic terapie přestane být bezpečná.

Proč hranice v online terapii vůbec existují?

Terapie není běžný rozhovor. Je to prostor, kde lidé přicházejí s nejhlubšími strachy, vínou, bolestí. A když je tento prostor digitální, není automaticky bezpečný. Když terapeut odpoví na zprávu v 2 hodiny ráno, když klient sedí v kavárně během sezení, nebo když se terapeut objeví na Instagramu - hranice se rozpadají. A s nimi i důvěra.

Podle výzkumu SWPS University z listopadu 2023 zaznamenali 63 % terapeutů výrazné obtíže při čtení neverbálních signálů online. Ale to není největší problém. Největší riziko je prostředí klienta. 78 % porušení hranic v online terapii vzniká kvůli tomu, že klient není v bezpečném, soukromém prostoru. Ne v koupelně, ne v autě, ne v kanceláři, kde ho může slyšet šéf.

Jaké technické nástroje chrání hranice?

Není důležité, jaký software používáte - důležité je, jestli je bezpečný. V Česku a Polsku se od roku 2022 vyžaduje používání šifrovaných platform, které splňují GDPR a zdravotní předpisy. Platformy jako Risify.pl nebo Med-24 používají end-to-end šifrování, dvojfaktorové ověření a automatické odhlašování po sezení.

Nejnovější kroky jdou dál. Od června 2023 Risify.pl používá i rozpoznávání obličeje - klient musí být identifikován a jeho prostředí ověřeno před každým sezením. To snížilo riziko podvodů o 76 %. Med-24 od září 2023 používá geofencing: pokud se klient pokusí připojit z autobusu, nákupního centra nebo pracoviště, systém mu sezení zakáže. Toto řešení odstranilo 33 % předchozích porušení hranic.

Na druhé straně - ne každá platforma je takhle pečlivá. Prof. Andrzej Kokoszka z lékařské fakulty ve Varšavě varoval, že 41 % neřízených online terapeutických služeb nemá žádné základní hranice. A to je riziko - nejen pro klienta, ale i pro terapeuta, který může být obviněn z neetického chování.

Co dělá terapeut, aby hranice zůstaly?

Terapeut v online prostředí nejen poslouchá - musí být architektem bezpečného prostoru. To znamená:

1. Před prvním sezením: provést 20 minutové ověření prostředí. Klient musí ukázat, kde sedí, zda je tam někdo jiný, zda je tiše. Gabinet Liberi v Krakově hlásí, že tato praxe snížila porušení hranic o 52 %.
2. Průběhem sezení: pravidelně kontrolovat, zda se prostředí nezměnilo. Pokud se za terapeutem objeví dítě nebo hlas z jiné místnosti, sezení se pozastaví.
3. Po sezení: jasně říct, kdy a jak se dá kontaktovat. Například: „Zprávy na chatu odpovídám pouze v pracovních hodinách od 9 do 17. V nouzi zavolejte na linku 112 nebo na můj nouzový kontakt.“

Podle výzkumu Wellbee z roku 2022 terapeuti používající humanisticko-experienční přístup implementují o 37 % více těchto hranic než ti, kteří pracují jen s CBT. Proč? Protože humanistický přístup ví, že bez bezpečného prostoru není žádná změna možná.

Co klienti cítí - a co je nejvíc důležité pro ně?

Když jsem se ptal klientů na Redditu, kdo má zkušenosti s online terapií, jeden z nich napsal: „Můj terapeut mi řekl: ‚Před sezením si zkontroluj, že jsi sám a že nemůže někdo slyšet. To mi dalo pocit, že to vážně myslí.‘“

850 lidí v průzkumu Wellbee řeklo, že ověřování prostředí je „nezbytné“ pro udržení profesionální vzdálenosti. A přesto - 44 % lidí původně cítilo nepříjemnost, když terapie probíhala doma. Ne proto, že by to bylo špatné, ale protože to bylo nové. Většina se ale přizpůsobila, když viděla, že terapeut bere hranice vážně.

Největší frustrace? Nespolehlivé hodiny. Pokud terapeut často mění termíny, neodpovídá na zprávy nebo se připojí s 10 minutovým zpožděním - klienti cítí, že se to nezakládá na důvěře. V 31 % negativních recenzí na Trustpilotu je to hlavní důvod, proč klient odchází.

Co se děje v Česku? A co přijde?

V Česku je online terapie stále v rukou jednotlivců. Ale změny přicházejí. V roce 2022 vydala Česká komora psychologů směrnice, které vyžadují od všech terapeutů:

• ověření soukromého prostředí klienta před každým sezením
• nouzový kontakt pro případ krize
• záznam všech diskusí o hranicích v digitálním protokolu

Od ledna 2024 bude v Česku zavedena povinná certifikace pro všechny online terapeuty. Budou muset absolvovat 15 konkrétních hranicových protokolů, včetně postupů pro technické selhání, nečekané přerušení nebo případné násilí.

Do roku 2025 se očekává, že 82 % trhu bude ovládáno platformami s certifikovanými hranicemi. Ty, které nebudou přizpůsobeny, budou postupně vytlačovány - nejen kvůli klientům, ale i kvůli zákonům. Už teď se v nemocnicích používá 97 % komplikovaných protokolů, zatímco soukromí terapeuti dosahují jen 68 %. To je rozdíl mezi bezpečností a hazardem.

Co dělat, když se hranice rozbijí?

Pokud jsi klient a terapeut ti napsal zprávu v půlnoci, nebo se připojil z kavárny - nezatíž se. Řekni to. Přímo. Například: „Cítím, že když odpovídáš v noci, hranice se rozmývají. Potřebuji vědět, kdy a jak mohu kontaktovat.“

Pokud jsi terapeut a přijdeš na to, že jsi překročil hranici - nezatajuj to. Přiznej to klientovi. „Omlouvám se, že jsem ti odpověděl v noci. To bylo chybné. V budoucnu budu odpovídat pouze v pracovních hodinách.“ Tento krok zvyšuje důvěru víc než jakákoliv technologie.

Nejlepší hranice nejsou ty nejpevnější - jsou ty, které se dají mluvit. Které klienti znají. A které se neustále obnovují.

Co je důležité pamatovat?

Online terapie není „terapie způsobem Skype“. Je to jiný způsob, který vyžaduje jiné pravidla. A ty pravidla nejsou o tom, jak moc se držíš vzdálenosti. Jsou o tom, jak jasně vytváříš bezpečný prostor - i když je ten prostor jen obraz na obrazovce.

Technologie se mění. Hranice ne. A to, co zůstane, je důvěra. Ta se nevytváří algoritmy. Vytváří se každým slovem, každým čekáním, každým „ne“.