Jak vyhodnotit kvalitu online terapie: 7 klíčových indikátorů účinnosti a spokojenosti

Online terapie už není dočasná alternativa. V Česku ji v roce 2025 využívá třetina všech klientů psychoterapie. Ale jak poznat, jestli je ta, kterou právě probíráte, skutečně kvalitní? Nejde jen o to, jestli se vám líbí terapeut nebo jestli videozavolání funguje. Kvalita online terapie se měří konkrétními věcmi, které říkají, jestli vám opravdu pomáhá.

1. Měříte změny symptomů pravidelně?

Nejčastější chyba je, že klienti a terapeuti předpokládají, že „všechno bude lepší“ - a pak se v půlce terapie ptají: „Je to tady nějaký pokrok?“

Kvalitní online terapie používá standardizované dotazníky, které klient vyplňuje před každým sezením. Nejčastější jsou Beckův depresní inventář (BDI) pro deprese a GAD-7 pro úzkost. Tyto nástroje nejsou jen „formality“ - vytvářejí graf, který ukazuje, jestli se vaše pocity mění. Pokud skóre na GAD-7 klesá z 18 na 7 za šest měsíců, jako to měl jeden klient na Redditu, je to reálný pokrok. Pokud skóre zůstává stejné nebo stoupá, terapeut musí změnit přístup - ne jen „zkusit víc“.

Podle výzkumu z Masarykovy univerzity (2022) klienti, kteří průběžně měřili své příznaky, dosahovali o 40 % lepších výsledků než ti, kteří jen „mluvili“. Pokud váš terapeut nepoužívá žádné dotazníky, neříkáte si, jestli terapie funguje - jen si říkáte, jestli vás baví.

2. Jaká je vaše terapeutická aliance?

Největší mýtus o online terapii je, že „není to stejné jako tváří v tvář“. To není pravda - pokud terapeut umí vytvářet důvěru, může být online vztah i silnější. Lidé často mluví o věcech, které by v kanceláři nikdy nevyslovili, protože jsou v bezpečí svého domova.

Ale důvěra se nevytváří sama. Kvalitní terapeut v online prostředí:

• Udržuje neposuzující postoj - neříká „to jste měli udělat jinak“.
• Reaguje na zprávy mimo sezení během 24 hodin.
• Uznává, když něco nejde - „Tohle je těžké, a je v pořádku, že to tak cítíte.“

Podle průzkumu České psychologické společnosti (2022) jen 45 % terapeutů dodržuje 24hodinovou dobu odezvy. Pokud vám terapeut odpovídá až za dva dny, když se cítíte na dně, aliance se rozpadá. Kvalita terapie se nezměří počtem hodin - změří se tím, jestli se cítíte viděný a slyšený i mezi sezeními.

3. Kolik lidí terapii skutečně dokončí?

Online terapie má vysokou míru předčasného ukončení - tzv. dropout rate. Výzkumy ukazují, že 31 % klientů online terapii přeruší, zatímco u osobní terapie je to jen 17 %. To není chyba klienta. Je to chyba systému.

Když terapie neukazuje rychlé výsledky, lidé ztrácejí motivaci. Když technika selže, když se video zaseká, když se terapeut neodpoví - lidé si řeknou: „Tohle není pro mě.“

Kvalitní služba sleduje tento ukazatel. Pokud terapeut nezná svou míru ukončení nebo si to nevysvětluje, je to jako lékař, který neví, kolik pacientů mu přestalo chodit. Pokud máte terapeuta, který vás průběžně dotazuje: „Co ti tady nefunguje?“, a pak to opraví - to je kvalita.

4. Je terapie zaměřená na konkrétní poruchu?

Online terapie není všechno stejné. Pro mírnou až středně těžkou depresi nebo úzkost je kognitivně-behaviorální terapie (KBT) nejúčinnější - s úspěšností 70-80 %, což je srovnatelné s osobní terapií. Ale pro bipolární poruchu nebo schizofrenii je účinnost online terapie jen 30-40 %.

Je to důležité. Pokud máte těžkou poruchu a terapeut vám nabízí jen online rozhovory bez podpory psychiatra, je to nebezpečné. Kvalitní služba neříká: „Můžeme vám pomoct všechno.“ Říká: „Pro vaši situaci je online terapie vhodná, pokud budete mít pravidelnou kontrolu s lékařem.“

Podle výzkumu z roku 2021 (Global Pandemic Study) online KBT pro depresi měla průměrnou velikost efektu d=0,65 - což je klinicky významné. Ale to platí jen pro správnou indikaci. Pokud vám někdo prodává „online terapii pro všechno“, běžte pryč.

5. Jak se cítíte po terapii?

Objektivní data jsou důležitá, ale nejsou všechno. Spokojenost klienta je klíčový indikátor. Výzkum z roku 2022, který dotazoval 200 lidí, ukázal, že 68 % považovalo online terapii za stejně nebo více efektivní než osobní. Jen 22 % preferovalo osobní formu. Ale 10 % bylo nespokojené s oběma.

Co je důvodem pro nespokojenost? Podle Trustpilotu a Google Reviews je to:

• Technické problémy (35 %) - padající spojení, špatná kvalita zvuku, nezabezpečené platformy.
• Obtížnější vytváření důvěry (28 %) - „Cítil jsem, že terapeut je jen „v záloze“.“

Průměrné hodnocení spokojenosti je 4,1 na 5-bodové škále pro online terapii - o trochu méně než 4,3 u osobní. Ale to neznamená, že je horší. Znamená to, že potřebuje víc pečlivosti. Pokud vás terapeut neptá: „Co bych mohl zlepšit?“, nebo pokud se nezajímá o vaše zkušenosti s platformou - je to jen „zákaznická služba“, ne terapie.

6. Má terapeut speciální školení pro online práci?

Není dostatečné být jen dobrým terapeutem. Online prostředí vyžaduje jiné dovednosti. Jak říká Tomáš Řiháček z UPOL, terapeut musí umět:

• Přenést empatii přes obraz a zvuk.
• Řídit sezení bez fyzického přítomnosti - sledovat mimiku, pohyb rukou, oddech.
• Pracovat s technologií - zabezpečení, zálohování, nástroje pro monitorování.

Výzkum z roku 2021 ukazuje, že pro dosažení kvality srovnatelné s osobní terapií je potřeba 40 hodin speciálního školení. V Česku to však nejsou žádné povinnosti. Každý může otevřít účet na Zoomu a říkat si „online terapeut“. Podle kontroly Úřadu pro zdravotnictví (2022) jen 55 % služeb splňovalo minimální kvalitativní standardy.

Zeptejte se terapeuta: „Máte certifikát z kurzu online psychoterapie?“ Pokud neví, co odpovědět - je to riziko.

7. Co se děje v budoucnu? Je terapie připravená na hybridní model?

Nejúspěšnější model už není „online nebo osobní“. Je to „hybridní“. Výzkum z Masarykovy univerzity (2023) ukazuje, že 85 % klientů dosahuje nejlepších výsledků, když kombinuje online sezení s pár osobními setkáními za rok - například na začátku, uprostřed a na konci.

Kvalitní služba už dnes nabízí tuto možnost. Nepřináší jen „videohovor“ - přináší plán. Například: „První 4 týdny budeme online, pak budeme mít jedno osobní sezení, a pak budeme pokračovat online.“

Ministerstvo zdravotnictví ČR plánuje do roku 2024 zavést povinné standardy pro online terapii. To znamená, že v budoucnu budou všechny služby muset měřit:

• Průběžné změny symptomů
• Spokojenost klienta
• Rychlost odezvy
• Úspěšnost dokončení

Pokud vaše terapeutická služba už teď tyto věci měří - je to značka kvality. Pokud ne - nečekáte terapii. Čekáte náhodný rozhovor.

Co dělat, když se cítíte ztraceně?

Není všechno černé nebo bílé. Někdy se vám online terapie nezdá, ale nevíte proč. Tady je jednoduchý test:

1. Stále vyplňujete dotazníky? Pokud ne, začněte znovu.
2. Terapeut vám odpovídá během 24 hodin? Pokud ne, řekněte mu to.
3. Už jste si všimli, že se něco změnilo? Ne „vím, že se cítím líp“ - ale konkrétní věc: „Nechci už celý den ležet v posteli.“ „Přestal jsem se bát volat rodičům.“
4. Terapeut se ptá na vaše zkušenosti s technikou? Pokud ne, je to jen „zákazník“.

Pokud odpovědi na všechny tyto otázky jsou „ne“, je čas přemýšlet o změně. Terapie není závislá na tom, jak se vám líbí člověk. Je závislá na tom, jestli vás mění.

Online terapie není „levnější verze“ osobní. Je to jiný nástroj. A jako každý nástroj - musíte vědět, jak ho použít. Když ji používáte správně, může být dokonce silnější než kancelářské sezení. Ale jen pokud se měří, sleduje a vylepšuje. Ne jen když se „mluví“.