Jak rozpoznat zhoršení duševního zdraví: Varovné signály a co s nimi dělat

Zhoršení duševního zdraví se neobjeví náhle jako blesk. Většinou přichází pomalu - jako ten špatný den, který se opakuje. A pak ještě jednou. A znovu. Mnozí to považují za stres, unavu, nebo jen „fázi“. Ale když tyto příznaky trvají déle než dva týdny, není to jen „špatný čas“. Je to vážný signál, který tělo i mysl posílají, aby řekly: „Potřebuji pomoc.“

Co se skrývá za těmito příznaky?

Nejčastější znaky zhoršujícího se duševního zdraví nejsou vždy ty, které si lidé představují. Není to jen pláč nebo úplný odchod od světa. Často je to něco mnohem jemnějšího. Například: už ti nechutná káva, kterou jsi dříve miloval. Nebo se nechceš vůbec vyspat, i když jsi unavený. Nebo naopak - spíšš o 12 hodin denně a stále se necítíš odpočatý.

Podle výzkumů Ministerstva zdravotnictví ČR se v roce 2022 počet lidí s diagnózou depresivní poruchy zvýšil o 15 % oproti předchozímu roku. A přesto 65 % z těch, kteří zažili příznaky, nevyhledalo odbornou pomoc. Proč? Protože je to těžké rozpoznat. Nebo protože se bojíme říct: „Mám problém.“

Devět klíčových varovných signálů

Tady je seznam těch nejčastějších příznaků, které by měly upozornit - nejen na tebe, ale i na ty, kdo tě mají rádi:

1. Nízká nálada trvající většinu dne, téměř každý den. Nejde o to, že jsi dnes smutný. Jde o to, že už měsíc nemáš pocit, že by se něco mohlo zlepšit.
2. Ztráta zájmu o věci, které dříve radily. Můžeš přestat chtít chodit na procházku, poslouchat hudbu, hrát s dětmi, nebo se bavit s přáteli. Všechno se zdá bezzájemné.
3. Problémy se spánkem. Buď nemůžeš usnout, i když jsi vyčerpaný, nebo spíšš příliš mnoho - a stále se necítíš odpočatý.
4. Změny hmotnosti nebo chuti k jídlu. Bez diety jsi zhubl nebo přibral 5 % tělesné hmotnosti. Jíš příliš nebo vůbec ne. Toto není jen „náhodná změna“ - je to tělesná reakce na psychický stres.
5. Chronická únava a ztráta energie. Už jsi vstal, ale cítíš se jako bys spal 12 hodin. Všechno, co děláš, tě stojí obrovské úsilí. I když jsi nepracoval.
6. Sebedlouhání a pocity bezcennosti. „Jsem něco špatného.“ „Nikdo mě nechce.“ „Nemám právo mít potíže.“ Tyto myšlenky se opakují, i když neexistují žádné důkazy.
7. Problémy s koncentrací a rozhodováním. Dokonce i jednoduché věci - co si dát na oběd, jak odpovědět na e-mail - se zdají nemožné. Mozek se prostě nechce zapnout.
8. Fyzické bolesti bez jasné příčiny. Časté bolesti hlavy, břicha, svalů, nebo problémy s trávením. U dětí je bolest břicha často první a nejčastější projev úzkosti - a přitom ji často považujeme za „jen infekci“.
9. Myšlenky na smrt nebo sebevraždu. Pokud ti něco takového přijde do hlavy - i když jen náhodně - je to okamžitý signál, že potřebuješ pomoc hned. Nečekat. Neodkládat.

Co je syndrom vyhoření? A jak se liší od běžného stresu?

Syndrom vyhoření není „jen unavený“ pracovník. Je to postupné vyčerpání, které se rozvíjí v třech fázích:

• Počáteční fáze: mírná úzkost, přehnaná odpovědnost, snažení se „všechno zvládnout“.
• Střední fáze: úbytek energie, neschopnost se soustředit, časté zlobení, pocit, že „nic nezvládám“.
• Pokročilá fáze: emocionální vyčerpanost, fyzické příznaky (bolesti, nepravidelný srdeční tep), úplná odtrženost od práce i osobního života.

Podle studie České kardiologické společnosti z roku 2022 lidé s dlouhodobým stresem mají o 40 % vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění. A podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR trvající stres zvyšuje riziko infekcí o 30 %. Tělo se nezdržuje - reaguje.

Co se děje u dětí a teenagů?

U dětí se zhoršení duševního zdraví projevuje jinak. Neřeknou: „Mám úzkost.“ Řeknou: „Mě bolí břicho.“ Nebo: „Nechci jít do školy.“

Varovné znaky u dětí:

• Časté bolesti hlavy nebo břicha bez infekce
• Ztráta zájmu o školu, sport, přátele
• Prudké změny v jídelních návycích - přejídání nebo nechutenství
• Rychlé hubnutí nebo přibývání na váze
• Výrazné zhoršení prospěchu
• Častější nemocnost - tělo reaguje na stres infekcemi
• Stahování se - přestávají mluvit, zavírají se ve své místnosti

Prof. MUDr. Jiří Raboch z 1. LF UK varuje: „Psychosomatické příznaky u dětí jsou často přehlíženy. Rodiče myslí, že to je „jen fáze“. Ale to může být první signál úzkosti.“

Proč to ignorujeme?

Podle průzkumu Linky první psychické pomoci 72 % lidí rozpoznalo příznaky až po 3-6 měsících. 68 % lidí, kteří se na platformě Safezóna vyjádřili, nejprve ignorovalo příznaky - protože si mysleli: „To projde.“

Je to strach. Strach před tím, že to „není normální“. Strach, že ti řeknou: „Jsi slabý.“ Strach, že ti někdo řekne: „Nemáš důvod na to, abys se cítil takhle.“

Ale většina lidí, kteří vyhledali pomoc včas - například na platformě Hedepy.cz - říká: „Kdybych to udělal dřív, nebylo by to tak špatné.“

Co můžeš dělat hned teď?

Nečekáš na „nejhorší den“. Nečekáš, až ti někdo řekne: „Jsi v pohodě?“

Udělej tohle:

1. Pořiď si deník nálad. Každý den napiš: Jak jsi se cítil? (1-10) Co se stalo? Co tě vyčerpalo? Stačí pět vět. Dva týdny. Uvidíš vzory.
2. Udělej si test. Použij zdarma škálu PHQ-9 pro depresi nebo GAD-7 pro úzkost. Jsou na webu Safezóny. Nejsou diagnostikou, ale ukazují, jestli je čas jít k odborníkovi.
3. Přestaň srovnávat. Tvůj „špatný den“ není „horší“ než něčí jiný. Pokud trvá déle než dva týdny, je to důvod k zájmu - ne k hanbě.
4. Pojď s někým mluvit. Není třeba jít rovnou k terapeutovi. Stačí přítel, kdo ti jen naslouchá. Neřeší, nekoriguje - jen je tam.

Kde najít pomoc v ČR?

Je tu podpora. A není to jen „pro někoho jiného“.

• Linka první psychické pomoci - 1212 (24/7, zdarma, anonymně)
• Nevypusť duši - nevypustdusi.cz (online podpora pro mladé)
• Linka bezpečí - linkabezpeci.cz (pro krizové situace)
• Linka Sluchátko - linkasluchatko.cz (terapeutická podpora)
• Hedepy.cz - online psychoterapie s možností výběru terapeuty
• Rodičovská linka - rodicovskalinka.cz (pro rodiče dětí a teenagů)
• Linka pro Rodinu a Školu - linkaztracenedite.cz (pro školní problémy)

Od 1. ledna 2024 platí nová pravidla: čekací doba na psychologickou pomoc pro děti a mladé je maximálně 4 týdny. V minulosti to bylo 6-8 týdnů. To je změna.

Podle analýzy Hedepy.cz se od roku 2020 počet lidí, kteří využili online terapii, zvýšil o 300 %. A od listopadu 2023 má platforma AI nástroj, který analyzuje textovou komunikaci a pomáhá odhalit skryté příznaky úzkosti.

Co je důležité si pamatovat?

Nejsi slabý, protože máš těžký den. Nejsi „nemocný“, protože tě něco tlačí. Duševní zdraví je stejně důležité jako fyzické. A stejně jako když ti bolí zub, nečekáš, až se ti vysype celá čelist - nečekáš ani na duševní kolaps.

Čím dřív rozpoznáš příznaky, tím rychleji se můžeš zotavit. Někteří lidé říkají: „Jsem v pohodě, jen se trochu zatlačil.“ Ale když se ti nechce vstát z postele, když se ti nechce mluvit, když se ti nechce ani dýchat - to už není „zatlačený“. To je tělo, které tě žádá o pomoc.

Není to zásluha. Je to lidské.