Antidepresiva a psychoterapie: Kdy kombinovat léky a psychoterapii při depresi a úzkosti

Deprese a úzkost nejsou jen „špatný náladou“. Jsou to skutečné onemocnění, která mění způsob, jakým mozek funguje. A když se léčí jen léky nebo jen psychoterapií, mnoho lidí zůstává v „středně dobré“ fázi - nejsou úplně na dně, ale ani nejsou skutečně živí. Kombinace antidepresiv a psychoterapie je pro mnoho lidí jediná cesta, která skutečně funguje. Nejde o „dvojnásobnou práci“, ale o doplnění. Léky pomáhají tělu, psychoterapie pomáhá mozku.

Proč kombinace funguje lépe než jedna metoda?

Antidepresiva působí na chemické rovnováhy v mozku. Například SSRI (selectivní inhibitory reverzního zachytávání serotoninu) zvyšují množství serotoninu, což může zlepšit náladu, spánek a energii. Ale léky samy o sobě neřeší, proč jste se v této situaci ocitli. Proč se vám stále opakuje myšlenka „jsem hodně špatný“? Proč se vyhýbáte lidem, i když víte, že by vám to pomohlo? To je práce psychoterapie.

Studie z roku 2003, kterou publikovala prof. Eva Češková z Brna, ukázala, že u těžké depresivní poruchy kombinovaná léčba dává odpověď u 75-80 % pacientů. Samotné léky - jen 50-60 %. Samotná psychoterapie - jen 40-50 %. To není náhoda. Léky vám umožní sednout si na židli a mluvit. Psychoterapie vám pomůže pochopit, co se děje v hlavě, když už máte trochu energie.

Kdy je kombinace opravdu potřeba?

Není potřeba kombinovat všechno. Pro mírnou depresi je psychoterapie často dostatečná. Ale když se náhle změní vaše chování - nechcete vstávat, už nechcete jíst, přestáváte mluvit s přáteli - je to signál, že potřebujete i léky. Kombinace je doporučená, pokud:

• Deprese je středně těžká nebo těžká
• Už jste zkoušeli léky, ale nezaregistrovali jste žádný pokrok
• Máte spolu s depresí úzkost, nespavost nebo somatické onemocnění (např. cukrovka, onemocnění štítné žlázy)
• Už jste měli několik epizod depresivní poruchy
• Je přítomen psychosociální stres - rozvod, smrt blízkého, nezaměstnanost

Podle dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se podíl lidí léčených kombinací zvýšil z 32 % v roce 2015 na 47 % v roce 2022. A to je jen začátek. Do roku 2025 se očekává, že to bude až 60 %.

Co je lepší: paralelní nebo integrovaná léčba?

Existují dvě hlavní formy kombinace. První je paralelní léčba: lékař vám předepíše antidepresivum, psychoterapeut vám bude věnovat sezení. To je nejčastější přístup v ČR. Výhoda? Jasná role. Lékař se stará o tělo, psychoterapeut o mysl. Nevýhoda? Pokud se lékař a psychoterapeut nekomunikují, můžete se cítit jako kulička mezi dvěma stoly. Podle průzkumu České lékařské společnosti z roku 2020 se 28 % pacientů stěžovalo, že „nikdo nevěděl, co dělá ten druhý“.

Druhá možnost je integrovaná léčba: někdo vám předepíše léky a zároveň vás bude veden. To je vzácné v Česku, protože většina psychiatrů nemá psychoterapeutické vzdělání. Ale když to funguje, je to nejúčinnější. Víte, co říkáte lékaři, když se vám zhorší náladu? „Myslel jsem, že to bude lepší po třech týdnech.“ A on vám odpoví: „To je normální.“ Ale když to řeknete psychoterapeutu, on se zeptá: „Co se stalo včera?“ A najednou to všechno má smysl.

Která psychoterapie se nejlépe kombinuje s léky?

Není všechna psychoterapie stejná. Když berete antidepresiva, potřebujete terapii, která vám pomůže změnit způsob, jakým myslíte. Ne tu, která vás pouze „vyslýchá“.

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je nejčastější volba - používá se u 45 % případů. Proč? Protože se zaměřuje na konkrétní myšlenky a chování. „Myslím, že mě nikdo nemá rád.“ KBT vás naučí: „Co to znamená? Co jste dělal, když jste si to myslel? Jak jste to zkontroloval?“ To je přesně to, co potřebujete, když vám léky dají trochu energie.

Interpersonální terapie (25 %) se zabývá vztahy. Pokud jste se rozvedli, ztratili jste práci nebo máte problémy s rodinou, tato terapie vám pomůže najít cestu ven. Psychodynamická terapie (15 %) se věnuje hlubokým zkušenostem z dětství. Ta je pomalejší, ale u některých lidí - například u těch, kteří měli v dětství zanedbávání - je nezbytná.

Co se děje, když kombinace nefunguje?

Není to selhání. Je to normální. Někdy se musí změnit lék. Někdy se musí změnit terapeut. Někdy se musí počkat.

SSRI může způsobit sexuální dysfunkci - ztrátu libida, obtíže s dosažením orgasmu. To je běžné. Ale místo toho, abyste přestali užívat léky, můžete přidat bupropion. Ten má opačný účinek - zvyšuje energii a libido. To je jedna z nejčastějších „doplňkových“ kombinací v praxi.

U farmakorezistentních případů - kdy žádné léky nefungují - se začíná zkoušet augmentace. Například přidání modafinilu (původně lék na spavost) nebo metyraponu (lék, který ovlivňuje stresový hormon kortizol). Studie z roku 2019 ukázaly, že to může pomoci. Ale to už je terapie pro pokročilé případy, kterou provádí jen specialista.

Na druhé straně některé kombinace škodí. Například benzodiazepiny (např. alprazolam) při panických útoků - přidání léku k psychoterapii může zhoršit výsledek. Proč? Protože pacient se naučí „používat“ lék jako záchranný mechanismus, místo aby se naučil dýchat, uvolnit tělo, přijmout pocity. Psychoterapie se tak stává „přípravkem na záchranný mechanismus“.

Co říkají lidé, kteří to zkoušeli?

Na fóru Deprese.cz bylo analyzováno 500 příspěvků z let 2020-2023. 68 % lidí řeklo: „Kombinace mě zachránila.“ Ale 22 % řeklo: „Cítil jsem se ztracený. Lékař nevěděl, co dělá psychoterapeut, a psychoterapeut nevěděl, co jsem bral.“

Je to problém systému, ne vašich schopností.

Pravděpodobně jste už slyšeli příběh 35leté ženy z Remedia.cz. Už 6 měsíců brala sertralin - nic. Pak přišla psychoterapie - nic. Pak přidali mirtazapin - a za 3 týdny začala spát. Za 3 měsíce začala znovu mluvit s kamarády. Za 6 měsíců se vrátila do práce. To není zázrak. To je správná kombinace.

Na druhé straně 15 % lidí z průzkumu Kappa Praha řeklo: „Bylo to příliš náročné.“ Dvě sezení týdně, denní léky, zápisník, cvičení - a pak ještě práce a rodina. Někdo to prostě nezvládne. A to je v pořádku. Léčba není o tom, aby jste „udělali všechno“. Je o tom, abyste našli to, co vám pomůže.

Co se děje v Česku dnes?

Je to větší přístupnost. V Praze je kombinovaná léčba dostupná u 85 % psychiatrických ambulancí. V Karlovarském kraji jen u 35 %. To je největší nerovnost. Ale změna je vidět. Počet certifikovaných psychoterapeutů se zvýšil z 1 250 v roce 2015 na 2 180 v roce 2022. A nové telemedicínské platformy umožňují, aby lékař a psychoterapeut komunikovali přes společný systém. To je nová realita.

Nejnovější vývoj je personalizovaná léčba. V Motolově nemocnici zahájili projekt, kde se dělá genetický test - a podle vašich genů se volí lék, který má největší šanci fungovat. A poté se vybírá terapie, která se nejlépe hodí k vašemu stylu myšlení. První výsledky ukazují 23 % vyšší úspěšnost. To není věda z budoucnosti. To je věda z dneška.

Co byste měli udělat teď?

Nečekáte na „když bude hůř“. Když se cítíte „středně špatně“ už déle než 2 měsíce, měli byste se zeptat: „Může mě tohle pomoci?“

• Pokud jste na lékách a nevidíte žádný pokrok - požádejte o psychoterapii.
• Pokud jste v psychoterapii a stále se cítíte „vyčerpaní“ - požádejte o vyšetření na antidepresiva.
• Pokud máte dva lékaře - požádejte je, aby si napsali e-mail nebo si zavolali.
• Pokud jste příliš unavení - nezatěžujte se. Léčba není o tom, aby jste „všechno zvládli“. Je o tom, abyste začali být trochu živí.

Nejde o to, jestli jste „dostatečně špatní“. Nejde o to, jestli jste „schopní“ toto všechno zvládnout. Nejde o to, jestli máte „správný“ typ depresivní poruchy. Nejde o to, jestli je to „dostatečně drahé“. Nejde o to, jestli je to „správně“.

Nejde o nic jiného než o to, jestli chcete být trochu lépe. A to je všechno, co potřebujete.