Párová terapie: Přichází oba partneři, nebo jen jeden? Formáty a jejich účinnost

Když přijdete na první schůzku k párovému terapeutovi, čekáte, že sednete do pohovky jako pár. Realita je ale často složitější. Mnoho terapeutů dnes používá individuální sezení jako klíčovou součást procesu. Je to normální? Má to smysl? A kdy je lepší zůstat spolu u stolu?

Odpověď není černobílá. Podle dat z roku 2023 od Institutu párové terapie v Praze, který je hlavním vzdělávacím centrem pro terapeuty v ČR, existují tři hlavní modely práce. Každý má své místo. Záleží na tom, co přesně váš vztah potřebuje.

Proč se formáty párové terapie liší?

Dříve byla párová terapie chápána striktně jako prostor pro dva. Dnes víme, že vztahový systém je tvořen dvěma jednotlivci s vlastními historii, traumaty i obrannými mechanismy. Pokud pracujete pouze ve dvojici, některá témata mohou zůstat neprořečená, protože jeden z partnerů se bojí mluvit otevřeně při přítomnosti toho druhého.

V roce 2020 publikoval časopis Psychoterapie (MUNI) kritickou analýzu současného stavu. Ukázala se tam jasná tendence: základní praxí se stává kombinace společných setkání s pravidly pro separátní komunikaci. Tento přístup poprvé systematicky popsali Johnson & Greenberg již v roce 1985 v rámci Emotionally Focused Therapy (EFT). Od té doby se stal standardem.

Nejde o to oddělit partnery, ale o to pochopit, jak každý z nich přispívá ke konfliktu. Terapeut potřebuje vidět nejen vaši interakci, ale také vaše vnější perspektivy.

Tři hlavní formáty terapie

Institut párové terapie rozlišuje tři specifické indikace pro různé formáty. Výběr závisí na komplexitě problémů, které řešíte.

1. Výhradně společná sezení: Obecně platí, že 60 % párů může úspěšně pracovat pouze ve dvojici. Tento formát funguje nejlépe, pokud jsou problémy primárně komunikační a žádný z partnerů netrpí hlubokým osobním traumatem nebo závažnou duševní poruchou.
2. Kombinace společných a individuálních sezení: Toto je nejrozšířenější model. V 78 % případů ho volí terapeuti v České republice. Umožňuje práci na systému vztahu i na osobních přínosech každého partnera.
3. Terapie s týmem terapeutů: Pár pracuje se dvěma terapeuty (obvykle muž a žena). Tento formát se používá ve 18 % případů, zejména při výrazném pohlavním nesouladu v komunikaci nebo při traumatech spojených s genderem.

Kdy jsou individuální sezení nezbytná?

Mnoho párů se ptá: „Proč musím jít k terapeutovi sám?“ Aleš Neusar, narativní terapeut s 15 lety praxe, identifikoval tři hlavní důvody, kdy jsou individuální bloky klíčové.

• Zpracování traumatu: Některé zážitky jsou pro druhého partnera příliš bolestivé na naslouchání. Individuální prostor umožňuje bezpečné prožívání bez rizika dalšího zranění nebo nedorozumění.
• Osobní problémy mimo vztah: Deprese, úzkosti nebo kariérní krize mohou mít kořeny jinde. Terapeut musí nejprve stabilizovat jednotlivce, aby mohl být funkčním členem páru.
• Příprava na konfrontaci: Předtím, než se vrátíte ke společnému dialogu, potřebujete naučit se vyjadřovat své potřeby asertivně. Individuální sezení slouží jako „rehearsal“ před skutečným vystoupením.

Podle Institutu párové terapie používá 89 % terapeutů individuální sezení právě pro dekonstrukci problematických významů. V minulosti (rok 2005) bylo považováno za výjimku (22 % případů), dnes je to standardní nástroj.

Struktura a délka léčby

Párová terapie není jednorázová událost. Jde o proces, který má svou strukturu. Průměrná délka jednoho sezení je 60 minut. Frekvence se obvykle pohybuje kolem jedné návštěvy týdně nebo maximálně jednou za dva týdny.

Délka celého procesu se liší podle závažnosti problému:

• Krátkodobá terapie: 5-10 sezení. Funguje dobře pro jednoznačně definované problémy, jako je například příprava na svatbu nebo řešení konkrétní finanční spornosti.
• Střednědobá terapie: 20-30 sezení. Typická pro většinu párů řešících dlouhodobé komunikační vzorce nebo krizi důvěry.
• Dlouhodobá terapie: 50 a více sezení. Nutná při hlubokých traumatických zkušenostech nebo chronických dysfunkčních vzorcích.

Zajímavostí je, že 63 % terapeutů začíná s kombinovaným formátem: nejprve společné sezení, pak individuální s každým zvlášť a následně návrat ke spolupráci. Pouze ve 7 % případů probíhá terapie výhradně s jedním partnerem, obvykle když ten druhý odmítá účast nebo je fyzicky nepřítomen.

Experti mají rozdílné názory

Není vše černobílé ani mezi odborníky. Mgr. Alena Ohemová z organizace Family Hub tvrdí, že kombinovaný formát je nejúčinnější pro 85 % párů. Argumentuje tím, že umožňuje pracovat jak na systému, tak na jednotlivcích.

Naproti tomu prof. PhDr. Martin Jelínek z Univerzity Karlovy varuje před nadměrným rozštěpením procesu. Podle něj jsou výhradně společná sezení dostatečná pro 60 % párů a individuální sezení mohou někdy vést k tomu, že se pár cítí méně spojeně.

Jeho skeptický postoj však čelí realitě trhu. Klienti sami preferují flexibilitu. Průzkum O děti postaráno z.s. z roku 2021 ukázal, že 72 % párů preferuje kombinovaný formát. Pouze 19 % chce zůstat pouze ve dvojici.

Reálné zkušenosti klientů

Teorie je jedna, praxe jiná. Na platformách jako Reddit (komunita r/cesko) sdílejí lidé své příběhy. Uživatel VztahoveZazitky popisuje: „Individuální sezení mi pomohla pochopit, proč reaguji na kritiku tak agresivně. Ve společném sezení bych to nikdy neřekl.“

Na druhé straně existují negativní zkušenosti. Recenze na Terapeuti.cz ukazují, že někteří klienti kritizují nadměrné používání individuálních sezení. Jeden pár uvedl: „Po pěti společných sezeních jsme měli jen individuální. Cítili jsme se, jako bychom měli dvě různé terapie.“

Tohle je varovný signál. Individuální sezení by neměla nahradit společnou práci, ale doplňovat ji. Pokud se cítíte izolováni od partnera, je třeba to s terapeutem konzultovat.

Cenotvorba a dostupnost v ČR

Trh párové terapie v České republice roste. Od roku 2018 zaznamenává průměrný růst 8,2 % ročně. Tržní objem dosáhl v roce 2023 hodnoty 185 milionů Kč.

Ceny se liší podle formátu a lokality. Zatímco běžné sezení s jedním terapeutem stojí kolem 1 600 Kč, tým dvou terapeutů vyjde na cca 2 800 Kč. Tento vyšší náklad je překážkou pro širší využití týmové terapie, která je v Německu běžnější (implementována v roce 1998).

Trh je fragmentovaný. Největší hráčem je Institut párové terapie (12 % trhu), následován privátními klinikami (35 %) a neziskovými organizacemi (28 %). Důležitým trendem je hybridní forma - 41 % terapeutů nyní nabízí kombinaci osobních a online sezení, což je o 28 % více než v roce 2020.

Budoucnost: Personalizace a technologie

Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo v roce 2022 standardy (Vyhláška č. 156/2022 Sb.), které vyžadují, aby terapeuté dokumentovali vhodnost konkrétního formátu pro daný pár. To znamená konec „jednoho receptu pro všechny“.

Institut párové terapie testuje pilotní projekt „Formát na míru“, který využívá algoritmy pro dynamické přizpůsobování terapie. Prof. Jelínek předpovídá růst hybridních formátů kombinujících prvky skupinových aktivit a technologií. Aplikace pro domácí úkoly mezi sezeními už používá 32 % terapeutů a tento podíl by měl do roku 2025 zdvojnásobit.

Klíčem bude rovnováha. Jak upozorňuje Mgr. Ohemová, příliš rigidní přístup je stejně škodlivý jako chaos. Ideální je najít zlatou střední cestu, která respektuje specifika vašeho páru.