Terapeutické přístupy k workoholismu – cesta k rovnováze

When working with terapie workoholismu, cílí na nadměrné zapojení do práce, které škodí zdraví a vztahům. Also known as workaholismus, it often coexists with burnout and úzkost. Effective interventions usually rely on kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) or Akceptační a commitment terapie (ACT), which help reshape myšlenky o práci a posílit schopnost odpočívat.

terapie workoholismu začíná rozpoznáním vzorců, které vás nutí pracovat i po pracovní době, kontrolovat e‑mail i o víkendu a zapomínat na spánek. Typické příznaky zahrnují chronický stres, časté vyčerpání a narušené vztahy s rodinou či přáteli. Tyto signály jsou úzce propojené s burnoutem – stav, kdy energetické rezervy jsou vyčerpány a motivace k práci klesá. Pokud zůstane nerozpoznán, může vést až k depresím a psychosomatickým obtížím.

Jedním z hlavních úkolů terapie je vytvořit prostor, kde si klient uvědomí, že hodnota člověka nespočívá jen v pracovních úspěších. KBT pomáhá identifikovat automatické myšlenky typu „Jestli nepracuješ, selháváš“ a nahradit je realističtějšími přesvědčeními. ACT pak učí techniky defúze, které snižují sílu těchto myšlenek a podporují zaměření na osobní hodnoty mimo práci – rodinu, koníčky či zdraví.

Praktické nástroje, které terapeut během sezení představí, zahrnují časové blokování, plánování odpočinku a techniky mindfulness. Často se používá deník, kde si zapisujete, kolik hodin jste pracovali, jaké pocity se během toho objevily a kdy jste si dali pauzu. Tyto záznamy pak slouží jako podklad pro reflexi a úpravu denního rozvrhu tak, aby byl vyvážený.

Klíčové souvislosti a další témata

Workaholismus nemá samostatnou diagnózu, ale úzce souvisí s dalšími oblastmi, jako jsou perfekcionismus, závislost na výkonnosti a sociální tlak. V našem výběru článků najdete i témata jako „Kdy odejít z toxického vztahu i během psychoterapie“ nebo „Genderové rozdíly v léčbě závislostí“, která doplňují obraz o tom, jak různé životní faktory mohou podněcovat nadměrné pracovní nasazení.

Dalším důležitým prvkem je podpora prostředí – zaměstnavatelé, kolegové i rodina mohou pomoci nastavit zdravé hranice. Terapie často zahrnuje i edukaci o firemní kultuře, která glorifikuje dlouhé hodiny, a navrhuje konkrétní kroky pro změnu pravidel, jako jsou flexibilní pracovní časy nebo povolení odpočinových dní.

Na závěr je dobré zmínit, že úspěšná terapie vyžaduje aktivní spolupráci. Klient musí být ochoten vyzkoušet nové strategie, sledovat vlastní pokroky a sdílet zpětnou vazbu. Pokud se objeví překážky, terapeut pomůže najít alternativní cesty a upravit plán tak, aby zůstal realistický a udržitelný.

V následující sekci najdete podrobné články, které rozebírají konkrétní metody, praktické tipy i osobní příběhy lidí, kteří se s workaholismem úspěšně vypořádali. Prozkoumejte, jak můžete i vy získat kontrolu nad svým pracovním životem a vytvořit si prostor pro to, co vás opravdu naplňuje.