Stigmatizace psychoterapie je stigmatizace psychoterapie, sociální odmítání nebo potlačování hledání psychologické pomoci kvůli předsudkům. Also known as sociální tabu na psychické zdraví, it znamená, že mnoho lidí se raději drží svých bolestí v nitru než půjde k terapeutovi, protože se bojí, že je budou považovat za „šílené“ nebo „slabé“. To není jen starý zvyk – v Česku stále platí, že když někdo řekne, že chodí k psychoterapeutovi, někdo si to v hlavě přeloží jako „má problémy“ místo „dělá něco pro sebe“.
Stigmatizace psychoterapie se projevuje i v rodinách, kde se říká: „To se překoná samo“, nebo „Nechceš jen vyškrábat peníze“. A přitom psychoterapie není nic jiného než cvičení pro mysl – stejně jako jdeš k fyzioterapeutovi, když máš bolest zád, tak jdeš k terapeutovi, když máš bolest v hlavě nebo v srdci. psychické poruchy, léčitelné stavy jako úzkost, deprese nebo trauma, které ovlivňují každodenní život nejsou známkou selhání, ale přirozenou reakcí na přetrvávající tlak. A přesto se lidé cítí vinnými, že „nejsou dost silní“ – a to je přesně ten moment, kdy stigmatizace ublíží víc než samotná porucha.
Co vlastně vytváří toto tabu? Část je z historie – když se psychické problémy považovaly za „duševní choroby“ a lidé je skrývali v nemocnicích. Část je z medií – když se závislost nebo deprese zobrazují jako drama nebo komedie, nikoli jako lidská zkušenost. A část je z nevědomosti – mnoho lidí prostě neví, jak psychoterapie funguje. Nejde o to, že ti, co jdou k terapeutovi, „nemají život pod kontrolou“. Jde o to, že se rozhodli psychoterapie využít jako nástroj na přežití, ne jako poslední možnost. A to je vlastně největší síla, kterou můžeš mít.
Ve vašem seznamu článků najdete příběhy o tom, jak se lidé dostali z hlubokých jám – od chronické anorexie přes trauma až po ADHD. Všichni ti lidé jednou cítili, že jsou sami, že jim nikdo nerozumí, že to, co zažívají, je „příliš divné“ na to, aby o tom mluvili. A přesto se rozhodli jít dál. A teď ti ukazují, že to neznamená, že jsi „zlý“ nebo „nesprávný“. Znamená to, že jsi člověk, který chce být lepší – ne pro ostatní, ale pro sebe.
Psychoterapie není jen pro ty, co mají duševní poruchy. V ČR ji už navštívilo každého třetího, a většina z nich vystačí s pár sezeními. Zjistěte, kdo skutečně chodí na terapii, proč a jak začít.
Číst více