When you find yourself reacting to your therapist like they’re your critical mother, your absent father, or the ex who hurt you – you’re not losing touch with reality. You’re experiencing přenos v terapii, proces, kdy přenášíte pocity, očekávání a vzorce z dětství nebo minulých vztahů na terapeuta. Also known as transference, it’s not a mistake – it’s the most valuable window into your inner world. Většina lidí si přenos ani nevšimne. Myslí si, že terapeut je jen „někdo, kdo naslouchá“. Ale když se vám v něm objeví odpor, naděje, zlost nebo útěcha, která vám připadá příliš silná, příliš osobní, příliš známá – to je přenos. A právě tam začíná skutečná práce.
Přenos se neobjeví náhodou. Vzniká, když vaše mozky najdou v terapeutovi obraz někoho, kdo vás dříve formoval. Možná terapeut má stejný hlas jako váš otec. Možná je klidný, jako vaše babička, která vás nikdy nekritizovala. Možná se chová tak, jako bývalý partner, který vás zanedbal. Nejde o to, jestli je terapeut skutečně takový. Jde o to, co ve vás probudí. A to je přesně to, co terapie potřebuje – ne kritického rozhodčího, ale zrcadlo, které ukáže, jak vaše minulost žije ve vašich současných vztazích. Přenos je tedy nejen příznak, ale nástroj. Bez něj by terapie zůstávala na povrchu: „Mám problémy s vztahy.“ S přenosem se ptáme: „Koho vidíte v tom člověku, který vás zklamal? A co vám ten člověk říkal o sobě?“
Přenos se neobjeví jen u lidí s „velkými problémy“. Objeví se u každého, kdo se v terapii opravdu zapojí. A když se objeví protipřenos – když terapeut začne cítit zlost, přílišnou starost nebo únavu ve vztahu k vám – je to stejně důležité. To znamená, že vztah funguje jako živý systém, ne jako technický návod. V Česku se o tom mluví málo. Lidé si myslí, že terapeut by měl být „neutrální“ jako robot. Ale pravda je: právě když se vztah stane skutečným, když se objeví zlost, láska, zklamání – tam se může stát zázrak. Když terapeut přenos uzná, neodmítá ho a nevyhodnocuje, ale spolu s vámi prozkoumá, co vám to říká o tom, jak jste se učili být v lásce, v konfliktu, v bezpečí – právě tam se mění hluboké vzorce, které vás dříve omezovaly.
V kolekci článků níže najdete příběhy, které ukazují, jak přenos funguje v praxi: od terapie hraniční poruchy osobnosti, kde přenos je klíčem k přežití, až po to, jak se vztah s terapeutem může stát bezpečným místem, kde se konečně smíte bát. Zjistíte, jak se přenos liší od prostého přesunu emocí, proč ho některé terapie vůbec neřeší, a proč je to právě ono, co dělá psychoterapii odlišnou od běžného poradenství. Nejde o to, aby se vám terapeut líbil. Jde o to, aby se vám v něm objevilo to, co jste si nikdy neodvážili říct.
Co když se do terapeuta zamiluji? Přenos je běžný jev v psychoterapii, ne známka nezdraví. Zjistěte, jak se nevědomé city z minulosti přenášejí na terapeuta a proč to je klíčové pro změnu.
Číst více