Kritéria PTSD: Jak poznat traumata a co dál

PTSD, nebo porucha po traumatu, psychická reakce na zážitek, který ohrožuje život nebo způsobuje intenzivní strach a bezmoc. Also known as posttraumatická stresová porucha, je to nejenom "špatné vzpomínky" — je to systémová změna v tom, jak mozek zpracovává bezpečí, kontrolu a vztahy. Není to to, co si někdo "představuje" nebo "přehání". Je to reakce mozku, který se snaží přežít něco, co nemělo být přežito.

Kritéria PTSD se nezakládají na tom, jak silný byl náraz, ale na tom, jak dlouho trvá jeho následek. Pokud po události, jako je dopravní nehoda, násilí, válečné zkušenosti nebo ztráta blízkého, stále cítíte, že jste v nebezpečí — i když je všechno v pořádku — může jít o PTSD. Příznaky zahrnují náhlé vzpomínky, noční můry, vyhýbání se místům nebo lidem, které připomínají událost, zvýšenou vzrušenost (třeba neustálá bdělost nebo výbuchy vzteku) a pocit, že se nic už nikdy nevrátí do normálu. Tyto příznaky trvají déle než měsíc a znemožňují běžný život.

Co dělat, když si to uvědomíte? Nejde o to, abyste "překonali" traumata sami. Jde o to, abyste se naučili, jak mozek znovu naučit, že jste v bezpečí. Psychoterapie, zejména kognitivně behaviorální terapie, přístup, který pomáhá přehodnotit nesprávné myšlenky spojené s traumatem, nebo ERIP, metoda zaměřená na zpracování traumatu prostřednictvím pohybu očí a neurologického přeprogramování, jsou jediné metody, které mají vědecky ověřený účinek. Léky mohou pomoci uklidnit příznaky, ale neřeší kořen. A ne, nemusíte být voják nebo oběť násilí — PTSD může vzniknout i z dlouhodobého emocionálního zanedbání, z porodního šoku nebo z toho, že jste byli svědkem násilí.

V této sbírce najdete články, které vás provedou krok za krokem: jak poznat, že jde o PTSD a ne jenom únavu nebo úzkost, jak se vyhnout špatným radám, co očekávat od terapeuta, jak se připravit na první sezení a proč některé přístupy fungují lépe než jiné. Najdete zde i informace o tom, jak trauma ovlivňuje vztahy, jak se s ním žije v denním životě a proč je důležité nečekat, až se to "přejde". Každý článek je napsaný z české praxe — bez teorie, jen s realitou, kterou znají lidé, kteří prošli tím samým.