Anamnéza v psychoterapii: Co se skrývá za tím, co říkáte terapeutovi

When you sit down for your first therapy session, you might think you’re just telling your story. But what you’re really doing is handing over the anamnéza, podrobný přehled vašich životních zkušeností, emocionálních reakcí a vztahových vzorců, které terapeut používá jako mapu k pochopení vašich aktuálních potíží. Also known as historie pacienta, it is not a formality—it’s the foundation of everything that comes next.

Anamnéza není jen otázka „Kdy jste to začali cítit?“ Nebo „Jaká byla vaše rodina?“ Je to o tom, jak jste se naučili reagovat na odmítnutí, jak se učili být viděni, nebo jak jste se naučili mlčet, když vám někdo ublížil. V článcích na tomto webu se setkáte s příběhy lidí, kteří po desítkách let zjistili, že jejich úzkost, závislost nebo problémy ve vztazích mají kořeny v dětství, které nikdy nezpracovali. Terapeut nevybírá náhodně, co se ptá – sleduje vzory. Když řeknete, že v dětství jste se museli starat o rodiče, terapeut ví, že to může vést k přetížené odpovědnosti i potížím s řízením hranic jako dospělý. Když řeknete, že jste vždycky museli být „silný“, terapeut ví, že to může znamenat, že vaše bolest je většinou skrytá – a to je přesně ten moment, kdy se začíná práce.

Anamnéza se nevytváří jen v první sezení. Často se prohlubuje až v průběhu měsíců, kdy se začnou objevovat věci, které jste dříve zapomněli, nebo jste si je neodvážili říct. V článcích o rodinné terapii, přístupu, který zkoumá, jak systém rodiny ovlivňuje jednotlivce nebo o schémové terapii, metodě, která hledá hluboké, dětské vzorce myšlení se ukazuje, že bez pochopení této minulosti se změny často drží jen na povrchu. A když se terapeut ptá na vaše vztahy s rodiči, nebo na to, kdo vám v dětství poskytoval bezpečí – neptá se jen pro zábavu. Hledá, kde jste se naučili, že jste hodní, nebo že jste nevhodní. Kde jste se naučili, že potřeba pomoci je slabost, nebo že emocionální bolest je něco, co se musí překonat sám.

Nejde o to, abyste „správně“ odpověděli. Nejde o to, abyste se „dostali“ do minulosti. Jde o to, abyste se dívali na sebe s novým pohledem. A když se to stane – když pochopíte, proč jste se naučili být tak, jak jste – začíná opravdová změna. V této sbírce najdete články, které ukazují, jak anamnéza funguje v praxi: od toho, jak se pracuje s traumatem u dětí, přes to, jak kultura ovlivňuje to, co se dá říct, až po to, jak terapeuti vědí, kdy se ptát hlouběji a kdy nechat mlčet. Nejde o to, kolik let jste měli úzkost. Jde o to, co se stalo, když jste poprvé cítili, že to nejde.